Stejně jako na začátku

Jsem na tom stejně. Když jsem zakládala tenhle blog, zrovna jsem cvičila čtvrtý den prvního levelu s Jill. :) Teď už mám na blog cca dva měsíce, a dneska jsem dospěla ke čtvrtému dni prvního levelu. :D
Připadá vám to divné? Myslím, že těm, kteří pravidelně čtou moje články ne. Zkrátka nejde vždycky všechno podle perfektního plánu, a já skončila u sedmého dne ve druhém levelu... a teď musím začínat znovu.
Nevadí mi to, jednička s Jill mě baví mnohem víc než dvojka, a navíc tím, že už to cvičím podruhé je možné lépe sledovat nějaké zlepšení. A ono tam je, věřte mi.
Taky mě těší, že jsem k 30 Days Shred přemluvila kamarádky. Nejprve mi všech pět slibovalo, kterak budou cvičit - líbily se jim proměny, které viděly na netu - ale slpnila to jenom jedna. Potěšila mě strašně moc, když mi druhý den ráno řekla, že fakt cvičila. Jestli to dodrží, nevím. A že začne ten zbytek, tomu nevěřím, jelikož si nepochybně radši zajdou na pivo. Slintat nad proměnami je fajn, ale něco pro to udělat je horší, já to znám. :) Každopádně jim chci dokázat, že já to zvládnu - a pokud ony nezačnou, budou pak litovat. Budou!
Baví mě pozorovat drobné proměny na mém těle po odcvičení každého dne. Možná jsem si jenom vsugerovala, že tam jsou, ale i kdyby...


Miluju sledovat proměny before and after... :)

ČTĚTE DÁLE!

Sugesce

Opravdu si myslím, že sugesce funguje. :)
Že když si vsugerujete něco, čemu chcete věřit, a chcete, aby to tak vážně bylo, tak to tak prostě bude. Nevím, jestli to funguje úplně na všem. Když si třeba chci vsugerovat, že Češi prostě hrajou dobrej hokej, tak si to opravdu myslím - i když je to ve skutečnosti dost hrůza. A nikdo mě pak většinou nepřesvědčí, že to není pravda. V poslední době to ale moc - ohledně toho hokeje - nedělám, protože vzhledem k tomu, co bych po SŠ a VŠ ráda vykonávala za povolání, bych měla být nestranná a vidět všechno tak, jak je. A těžko pak třeba po výsledku 0:8 budu básnit o vynikajících výkonech obou týmů, hlavně skvělé práci defenzivní části mužstva a vyzdvihávat výkony brankáře poraženého, když inkasoval osm gólů, že. :D
Ale abych se dostala k tomu hlavnímu - sugesce funguje i na jídlo. Jako malá jsem četla knížku První starosti od Jacqueline Wilsonové, kde hlavní hrdinka Sally začala držet dietu tím stylem, že nejedla. Vsugerovala si, že párky vypadají jako vařené penisy, sýr na pizze jako hnis... už nevím, co tam bylo, a myslím, že to stačí, protože mně osobně to připadá dosti nechutné. :D A to je hlavní záměr, že, co si budeme nalhávat.
Když jsem byla menší, mamka mi prozradila, že párky jsou z prasete - a dobré tři roky jsem vůbec párek nedala do pusy. Na mě tyhle věci fungují bezvadně.
Včera jsem si v Kauflandu koupila pikantní sýrovou pomazánku. Měla jsem jí kdysi hodně ráda, a tak jsem si říkala, že když si jí trochu koupím a druhý den dám k snídani, nic se nestane. Strašně jsem se na ní těšila, dneska ráno jsem si jí namazala na kaiserku... a už když jsem jí mazala, představila jsem si tu majonézu, a kdoví co všechno ještě... a nějak mě na ní přešla chuť. Opravdu. Zbytek pomazánky jsem z pečiva značně seškrábala a pomazánku vrátila do lednice.

ČTĚTE DÁL!

Ďáblova krabička

Taky tak nemáte/neměli jste rády rodičáky? :D
U nás se tahle velkolepá akce koná právě zítra a moje maminka je bohužel z těch, která si za devět let základky a tři roky střední nechala ujít jenom jeden - a to z důvodu vážné nemoci. :D Takže asi tak.
Dneska ráno jsem se postavila na váhu a opravdu jsem se naštvala - netuším, jestli to zapříčinily ty dva toasty s Nutellou k večeři nebo co, každopádně mi ta ďáblova krabička ukázala o celé kilo víc! Ze dne na den?! Nechápu to, rozčiluje mě to, jsem zase protivná... smůla, no.
Přítel mi řekl, že tu váhu vyhodí... jasně, a až se na ní postavím příště, bude tam 70 kg.
Loni jsem přes Vánoce zhubla kilo (přes Vánoce většinou hubnu, nechápu to :D) a měla jsem 59 kg. Teď mám o celých pět kilo víc. Sranda? Přejde. Nejhorší na tom je, že mám zase chuť začít ,,hubnout" tak jako loni - ale co si budeme povídat, ty padající vlasy, podrážděnost, obracení žaludku vždycky, když vidím nějaké jídlo, to mi za to prostě nestojí. Stejně bych už na ono nejezení neměla vůli. Avšak uvažuji o koupi Psyllia... a taky chci zkusit pít jablečný ocet. Brrr!

ČTĚTE DÁL!

Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí...

Nemám ráda, když se jdu ráno ve škole podívat do prvního patra na jídelní lístek a tam zjistím, že máme něco, co mi vůbec nechutná, anebo něco, co se absolutně vylučuje s mým zdravějším životním stylem. Dneska jsme kupříkladu měli bramborové knedlíky, zelí a moravského vrabce. Takže to jsem zavrhla a obědvala relativně skromně. :)

Můj dnešní jídelníček je tedy následující:

Snídaně: 1 černá rustikální bulka s taveným sýrem a dvěma plátky plátkového sýra Gouda, 1 jablko
Oběd: Vanilkový tvaroh, BeBe Dobré ráno jogurtové
Svačina: Pistácie
Večeře: 2 černé žitné toasty s trochou Nutelly a banánem

ČTĚTE DÁLE!

Nový začátek(?)

Dlouho jsem se neozvala, nenapsala článek, ani jídelníček, a co hůř - dlouho jsem si nezacvičila ani jsem nijak extrémně nedodržovala jídelníček.
Proto logicky přišlo to, co přijít muselo - ve čtvrtek jsem se mamce a příteli chlubila, že mi s Biosilem vyrostly vlasy za tři týdny o tři centimetry, a mamka se tak na mě podívala a povídá: ,,Mně se zdá, žes nějak přibrala v obličeji. A že máš větší břicho."
Upřímnost je sice pěkná věc, lepší než aby mi tvrdila, že jsem pořád hubenější a hubenější, že, ale nezvládla jsem to. Naštvala jsem se, zalezla si pod peřinu a pak jsem si zapnula Jill a cvičila. Mamka se přišla ještě omluvit, prý to tak nemyslela, neřekla, že jsem tlustá, ale nebylo to víceméně nic platné. Pochopitelně.
Uvědomila jsem si, že není dobré přestat cvičit, že není dobré kašlat na jídelníček, protože ta váha mi opravdu šla nahoru. Aktuálně mám nějakých 63 kg a tipla bych, že na každé partii tak o 1 cm navíc. Vím, že měla mamka pravdu, a že to nejspíš bude mým jídelníčkem, ale i tak jsem vysadila Biosil, jelikož vážně mám strach, že je to z něj. Podvědomě ale vím, že nejspíš je to opravdu jen a jen mnou, a že jsem teď další z těch holek, které přibírají a pak to s klidem svádějí na chudák Biosil. :D
Nebudu už to více komentovat - pouštím se do toho znovu a po hlavě. Tentokrát vážně a definitivně, jako třeba loni, když jsem začínala hubnout. Vydržela jsem to tehdy třeba jen o ovoci a zelenině, proč bych to nevydržela teď s normální a vyváženou stravou?!
Jsem hrozná, úplně mě to deptá, že nemám sílu, výdrž, že už mi chybí ona pevná vůle... ale ta mamčina slova mě nakopla. :) Ona už mi totiž kolikrát vynadala, ať jím, že jsem moc hubená, atp., takže vím, že to myslela jen jako radu, a že to opravdu nemyslela špatně, ale... takhle to opravdu nejde.
Takže zítra začínám znovu. Úplně od začátku - a to i s Jillian. A od prvního levelu. Vypracuji si cvičební plán, jídelníčky... prostě tentokrát to zvládnu. A věřím, že i vy mi to věříte. :)
Mějte fajn zbytek večera... lepší než já. ;)

Stepper

Už letos v lednu jsem si domů objednala stepper. Abych řekla pravdu, mockrát jsem na něm necvičila, narozdíl od Jill a ostatních cvičení, kde se cviky mění, mi přišlo, že je to docela jednotvárné, občas i nudné. Každopádně teď jsem se rozhodla, že si 4x týdně zase na stepperu zašlapu. Pustím si k tomu dvě písničky, které mě tak nějak motivují, a které dohromady trvají 10 minut, a tu desetiminutovku na tom stepperu vydržím. :) Četla jsem, že stepper je vhodný ,,na stehna a na zadeček." Co si o něm myslíte vy? Podělte se! ;)

Sladký dnešek

Kdysi jsem někde četla, že je dobré, aby se člověk najedl do půl hodiny po tom, co vstane. Jako malá bych do sebe po ránu nevpravila ani sousto - a možná i to bylo důvodem, proč jsem vypadala jak jsem vypadala, protože jsem se dojídala večer. Dneska bych nemohla fungovat, kdybych si hned poté, co provedu ranní hygienu a sednu si s kosmetickou taštičkou do postele, abych se trošičku vylepšila, nerozbalila třeba BeBe sušenky, nebo Maxi Nuta s kešu nebo si nedala skleničku kakaa... Prostě to pak nedávám a v autobuse mi pak bývá většinou špatně. Takže tak. :)

Můj dnešní jídelníček je tedy následující:

ČTĚTE DÁL!

Anketka

A teď tedy ještě přicházím se slíbeným anketním článkem! :)

ČTĚTE DÁL!

Dnešní jídelníček

Ještě stále jsem se nedokopala k tomu zkusit cvičit podle Denise Austin. Škoda, přitom mě její videa opravdu baví sledovat, a vím, že mě určitě bude bavit je cvičit, ale... no, prostě jsem to ještě nezkusila. :D Jak už jsem jednou psala - jsem marná. :D Co už.
Rozhodla jsem se, že jelikož jsem tady zatím zveřejnila jenom jeden svůj jídelníček, budu je sem zapisovat poctivě a každý den. Zároveň bych ale chtěla říct, že mimo víkend chodím na obědy do školní jídelny, a byť by to bylo fajn, oni na můj životní styl brát ohledy nebudou. Nechápu proč. :D Takže co tím chtěl básník říci? Jasně, samozřejmě to, že pokud kuchařky uvaří kupříkladu segedín jako třeba dneska, nemám na výběr. Pravdou ale je, že z většiny věcí z jídelny se zas až tak moc ztloustnout nedá a pokud je to něco, co by mě mohlo lehce ohrozit, nesním šest knedlíků, že. Takže tak.
Pořád vám slibuji onen dotazník, který jsem sice přeložila z nějakého švédského blogu (a pár otázek jsem si přidala), nicméně jsem ho ještě nevyplnila, a to mám rozepsaný další článek! Bude o Egyptě, a jestli si myslíte, že Egypt nemá zas tak moc společného s mým blogem a stylem, tak má. :) Uvidíte!

ČTĚTE DÁL!

Arašídové máslo

Jelikož v LIDLu probíhá americký týden (a já už se nemůžu dočkat skandinávského), podlehla jsem mnohým receptům a fotkám z oblasti jídla a zakoupila arašídové máslo s kousky arašídů. Musím říct, že jsem nečekala nikterak valnou chuť, a taky vím, že třeba mým rodičům (a myslím, že ani příteli, ačkoli to nepřizná) moc nechutná, ale já mu na chuť přišla. Trvalo mi to asi tak tři lžičky. :D
Včera jsem si ho tedy k večeři namazala na černý opečený toast a ještě pár lžiček během dne ujídala a byla jsem opravdu nadšená.
Jenže... ráno jsem se vzbudila taková nějaká oteklá a bolely mě oči. Když jsem ho pak dávala na toast příteli a přitom jsem ho znovu ochutnala (fakt mi chutná!), začala jsem kašlat, škrábalo mě v krku a slzely oči. Příčina?
Je jednoduchá, nic moc těžkého. Nedošlo mi, že moje alergie na ořechy (hlavně lískové a arašídy) se asi nebude slučovat s arašídovým máslem. A to se tedy opravdu neslučuje. Původně jsem vzhled svého obličeje sváděla na to, že jsem oproti svým zvyklostem šla pozdě spát, ale pravý důvod je tedy bohužel úplně jinde.
Škoda, protože věřím, že tohle máslo by se stalo další mou závislostí. No, ale protože jsem strašně chtěla vyzkoušet, jak chutná černý toastový chleba s arašídovým máslem a kolečky banánu, udělala jsem si teď dva k večeři. :D Mamka na mě hleděla značně nechápavě, což tedy pro změnu chápu já, ale neodolala jsem navzdory alergii.
Tím však ale můj vztah s arašídovým máslem musí skončit, protože vypadat takhle každý den a navíc riskovat udušení... to fakt ne. :)
A co vy a arašídové máslo? Pochlubte se. ;)

Jsem marná blogerka

Jsem marná blogerka. Já vím. :D
Mám už tady celkem 6 pravidelných čtenářů (možná to těm, které jich mají tisíce bude připadat úsměvné, ale mě to moc těší a děkuji za to) a přitom tady nemám nikterak převratné množství článků o cvičení a jídle... spíš se tady věčně vykecávám a pořád se vás ptám na rady. Jenže - moc mě těší, když potom jdu na blog, vidím nové komentáře a můžu je číst... je to fajn pocit.
Na druhou stranu si říkám, jestli by nebylo lepší, kdybych třeba blogovala o hokeji nebo módě a kosmetice. Hokej je moje vášeň, to už všichni ví(te), ale zároveň jsem i obrovský fanoušek krásného oblečení ve skandinávském stylu, laků na nehty a řasenek... a tak. :D A protože pořád, pořád a POŘÁD nakupuju něco nového, možná bych se spíš uplatnila v módní oblasti. No co, třeba na to taky zase někdy dojde. (Ano, říkám zase, protože jednou - dvakrát!!! - už jsem takový blog měla.)
Jinak když jsem dneska nakupovala s kamarádkou a ta si zkoušela šaty na ples, řekla mi, že když viděla jak mám vypracovaný břicho, tak si řekla, že se sebou bude taky muset něco dělat.
A víte, co je na tom nejvíc fascinující?
TADÁÁÁ!!!
Ta kamarádka ještě před třemi roky závodila v atletice. WOW! Já a moje bříško? A vypracovaný? Omdlím. DÍKY! Strašně mě to potěšilo a nakoplo. V posledních pár dnech už jsem si opět říkala, že nevím, jestli to má vůbec smysl. Že si tlustá nepřipadám. Děkuji své drahé kamarádce, která pronesla tuto památnou větu, protože snad jen díky ní půjdu dneska cvičit s tím, že ano, že to má smysl. Nejradši bych si dala pár facek. :)
Mějte pěkný zbytek dne.

Připadám si jako...

Mojí slabost pro tyčinky Maxi Nuta a obrovskou vášeň pro kakao vystřídala jiná. :) Ne snad proto, že už bych měla Granka plné zuby, ale proto, že Granko došlo. A nikdo mi ho nechce koupit, když mi jedno balení vydrží celý týden! :D Aktuálně na kila kupuji BeBe Dobré ráno jogurtové.
Jinak se omlouvám za svou nepřítomnost tady, nicméně... nebylo by čím se chlubit. V poslední době si připadám jako těhotná. Mám chuť na všechno a je mi pořád špatně. :D Sranda, že. Přejde. A nejen, že na to mám chuť - já to taky všechno sním - a hlavně sladký. :/ A pak je mi špatně. :D No a jelikož je mi špatně, nemám vůbec chuť ani náladu cvičit. Nechci to vzdát, necvičila jsem jenom včera - a to hned ze tří důvodů:
1. probíhala burza škol na které jsme s kamarádkou byly od půl osmé až do pěti hodin
2. o půl šesté začínal první zápas v rámci Karjala Cupu (CZE-SWE 3:1)
3. bylo mi špatně.
Jak prosté, jak jednoduché.
Dneska ale normálně cvičit budu - snad (určitě!). A ještě vám musím říct, že mám tak dokonalého přítele, že se mnou cvičil jeden den z 1. i 2. levelu 30 Days Shred. Říká, že jednička ho bavila více a byla pro něj větší záhul - nechápu. :D Možná to ale bude tím, že jí cvičil v saku, když jsme šli ze svatby. Expert. :D
A že Biosil jsem pořídila už minulý týden. :) Já chci dlooouhý vlásky! :(
Mějte se fajn. :)

Denise Austin(?)

Krásné ráno! :)
Ještě než pro vás zveřejním slibovaný dotazník, musím se podělit o to, co jsem včera našla, a co mě tedy velice zaujalo. :)
Dneska cvičím šestý den 2. levelu s Jill (ano, vím, měl být už sedmý, ale v pátek jsem měla ve škole tělocvik, přičemž náš tělocvik si nepředstavujte jako takový ten klasický, kde nikdo nic nedělá, a ještě jsem navíc byla v bazénu na dvě hodinky, takže jsem vynechala...), a i když mi do konce 30 Days Shred zbývá 14 dní, pomalu už se začínám poohlížet nad něčím, co budu cvičit potom. Vzhledem k tomu, že mou největší problémovou partií je bříško, asi zvítězí 6 week, six pack. ;)
Každopádně včera jsem narazila na Denise Austin. Nevím, jestli jí znáte, já třeba do téhle doby ne, ale pravdou je, že mě její workouty hodně zaujaly. Tedy tím stylem, že bych si prvně odcvičila tu dvacetiminutovku s ní a potom bych se vrhla na 6 week, six pack.
Úplně jsem si totiž vzpomněla, jak jsem na základce chodila na aerobik. :D Ty cviky tam, no prostě strašně se mi to líbí. :)

 

ČTĚTE DÁLE!

Opravdu to vidím!

Tak si tak vzpomínám...
...jak jsem v době, kdy jsem nezdravě hubla (čti: nejedla) a stalo se, že jsem snědla něco, co bylo trochu závadnější, měla strašný deprese, byla jsem protivná, vzteklá a nervózní, viděla jsem na sobě snad každý deko a úplně jsem se za to nenáviděla!
Dneska je to trochu jinak. Od tý doby, co cvičím nebo občas zajdu s přítelem do fitka, a sním něco, co není úplně v pořádku, nejsem protivná ani vzteklá ani nic z toho, co jsem jmenovala. Neříkám, že jsem na sebe pyšná, ale když vím, že jsem poctivě cvičila a nesnědla toho ,,špatnýho" na kila, nehroutím se u váhy.

ČTĚTE DÁLE!

Biosil plus - (z)tloustnete nebo umí zázraky?

Biosil (plus). Buď je ohromně vychvalovaný anebo ohromně haněný. Většina holek se shoduje, že 60 tabletek za cca 60.-Kč je neskutečně příznivá cena, když k tomu navíc přičteme to, co Biosil slibuje a údajně to skutečně umí. Spoustě holkám vytvořil dokonalé nehty, perfektní pleť a vlasy, které nepadaly, zázračně rostly a celkově se svou kvalitou neskutečně zlepšily. Druhá strana hovoří o nafouknutém břichu, značných přírůstcích na váze i v centimetrech... a to je jediná stránka věci, která mě na Biosilu odrazuje. Chtěla bych si nechat narůst delší vlasy a samozřejmě nechci čekat nikterak závratnou dobu, takže sháním takové ,,pomocníky" kde se dá, a celkově mi připadá, že je Biosil tou nejúčinnější metodou, nicméně nevím, jestli je i tou nejlepší volbou? Ztloustnout rozhodně nechci, ani na kg ani na cm a nafouknuté břicho taky není mým snem, to vážně ne. Mám strach do něj jít - nejde mi o cenu, kdyby mi náhodou nevyhovoval, 60.-Kč oželím poměrně snadno, o to nejde... ale nechci riskovat nějaké příbytky na váze, natožpak na metru, že. Zdá se mi ale, že v jeho složení není nic závadného po čem by se dalo přibrat.

 

Složení: Biotin (vitamín H) 150,0 µg; kyselina pantothenová (vitamín B6) 6,0 mg ; zinek 7,5 mg; oxid křemičitý 15,0 mg v 1 tabletě.

 

Pravdou je, že po vitaminech ze skupiny B se přibírá, a Biosil obsahuje B6, ale... vážně nevím. Je možné, že holky, které přibraly a braly Biosil to jenom svedly na něj anebo vážně přibraly po něm? Co myslíte vy?

Dnešní ,,vykecávačka" aneb Mám nebo ne?

Dneska si dáme jeden takový spíš povídací článek. :) Naprosto netuším, jestli vás může něco takového bavit, ale mě vždycky bavilo... takže když to nikdo nebude číst, budu to brát tak... no, jakože jsem se aspoň vykecala.



Už jsem párkrát zmiňovala, že nemám příliš vysoké sebevědomí, že si nejsem jistá, jak působím na ostatní, že si moc nevěřím. Vím, že je to způsobeno mým dětstvím - respektive nestěžuji si na výchovu mých rodičů, to vůbec ne, těm mockrát děkuji, spíš... byla jsem tlustá a nepříliš hezká... a děti si neberou servítky, když někomu něco říkají a není to příliš milé. Takže i když od té doby uplynula řádka let a už dávno nevypadám tak jako kdysi, pořád mám obavy. Paradoxně když jsem měla o 15 kg víc, nic mě netrápilo a zdálo se mi všechno v pohodě. (Proč?!) Teď pořád přemýšlím, jestli vypadám dostatečně dobře, srovnávám se s ostatníma holkama, řeším svojí postavu... ufff! Nic moc teda. :D
Pravdou ale je, že od doby, kdy jsem si založila blog se cítím tak nějak líp. Nechápu, jak je to možné, ale jsem přesvědčená, že se to se mnou zlepšilo po všech stránkách. Což je obrovské plus, no ne? (No jo!)

ČTĚTE DÁLE!

Můj dnešní první den z 2. levelu

Dneska jenom takový krátký článek o mém dnešním jídelníčku (prosím, můžete se k němu vyjádřit, ale netřeba mi psát o tom, co je v něm špatně a tak, protože už jsem psala, že zatím nejím tak, jak by se slušelo a patřilo, ale pracuje se na všem) a o prvním dnu, který jsem před malou chviličkou odcvičila z 2. levelu 30 Days Shred. :)

Snídaně: 1 vícezrnná bulka s trojúhelníčkem taveného sýru a okurkou
Svačina: 70g tvarohu s nakrájeným banánem
Oběd: Kuřecí prsa s vařeným bramborem
Svačina: 1 malá sklenička kakaa, 1 malá mandarinka
Večeře: 1,5 černý chleba s žervé, plátkovým sýrem a okurkou

ČTĚTE DÁLE!

Moje nová inspirace

Ještě než půjdu spát za bezkonkurenčního hlasu Roberta Záruby a nějakého pěkného zápasu s vítězným koncem, tak vám chci ukázat postavu jedné slečny, které se dneska stala mojí inspirací.
Našla jsem jí na fóru Nikki z tohoto blogu a úplně mě uchvátila.

 

Myslím, že proměna za pět týdnů je víc než dokonalá. Panebože, jak já jí závidím to bříško! :D Nevím, jestli slečna měla co dočinění s Jill anebo co vlastně dělala, ale strašně se mi líbí. Mít její postavu, tak už neřeším vůbec nic. Vážně! ;)

 

ČTĚTE DÁL!

Konec 1. levelu!

Taaak a dneska jsem konečně dokončila 1. level 30 Days Shred. :) Hurááá!
Pravdou je, že jsem ho cvičila 12 dní, protože jsem kvůli nemoci pár dní vynechala, tak jsem si říkala, že místo oněch zbývajících dvou odcvičím čtyři.

ČTĚTE DÁLE!

Jill a hokej + můj dnešní fantastický oběd

Je jasné, že cvičení s Jill, které snad netrvá ani celou půlhodinku celkově ubíhá hodně rychle, ale nikdy se nebráním tomu, když mi cvičení ubíhá ještě dvakrát rychleji. Baví mě, nicméně kolikrát to už prostě chci mít za sebou a zdá se mi to nekonečné.
Včera jsem cvičila až ve 20:30, což je poměrně pozdě, ale dřív jsem to nestihla a pustila jsem si k tomu hokej. :-* A musím vám říct, že Kometa hrála s Třincem tak strhující zápas s tak perfektní atmosférou, že jsem skoro ani nevnímala, že už přišel cooldown. :D No a navíc mi konečně vyhrál Motůrek nad Libercem debaklem 6:2, takže se mi cvičilo jedna báseň.

ČTĚTE DÁLE!

Jaká je ta vaše...?

Každý má nějakou ,,jídelní" závislost - ať už je zdravá či nikoli. Já mívám období, kdy bych klidně na kila jedla oříškové tyčinky Maxi Nuta. Ale věc, kterou jsem schopna nahrazovat snídaně, večeře a snad kdyby na to přišlo, tak i obědy je úplně jiná.

ČTĚTE DÁL!

Miluji ten pocit, kdy se ráno vzbudím a cítím svoje svaly...

...zkoušela jsem se s tím svěřit kamarádkám - jestli to taky mají rády, jestli se pak hned cítí líp, že sice nemůžou pomalu vyjít schody, ale fakt, že pro sebe něco udělaly je žene dál... :) Ne. Nepochopily mě a nic takového prý nezažívají. Hm...
Miluji ten pocit, když vidím, že holky, které se mnou chodily na základku (a teď i na SŠ) a všechno o těláku zvládaly levou zadní a všude byly první a nejlepší, jsou teď najednou na střední zničené po pouhých pár minutách a já to zvládám a já je v běhu nechávám daleko za sebou. :)

 

 

 

 

Food inspiration

Miluju jablka, banán a mandarinky zalité bílým jogurtem...

 

...anebo jablka s banánem a tvarohem je báječná svačina do školy.

 

Pro zobrazení dalších fotek ČTĚTE DÁLE!

Mám svoje cíle

Každý má svoje cíle, ale jen málokdo je pro ně schopen něco udělat.
Já jsem strašně chtěla komentovat hokejový zápas s Robertem Zárubou a myslím, že jsem pro to udělala všechno, co bylo v mých silách. A zřejmě to stačilo, protože jsem si ho jeden krásný srpnový den před dvěma lety opravdu odkomentovala.
Chtěla jsem vydat nějakou hokejovou knížku, chtěla jsem psát do deníku Sport s tím, že bych chtěla, aby všechno, co napíšu, mi otiskli. Stalo se to, i ono.
Chtěla jsem oznámit trenéru Hadamczikovi svůj názor na složení kádru pro MS 2011 v Bratislavě, a tak jsem mu napsala smsku. Jenže on mi volal zpátky a ještě jen tak mezi řečí pronesl, že jsem asi nějaká hokejová expertka (ne ironicky!). Párkrát jsme si pak ještě volali.
V rámci chystání své druhé knihy jsem se spojila s Liběnou Hlinkovou, panem Čajkou starším, Lucií Markovou a se spoustou dalších lidí a věřím, že se mi můj sen o sportovní komentátorce a redaktorce někdy splní.
Možná můžu být pyšná i na to, že se o mě zajíma(l) gólman i obránce extraligového/prvoligového/francouzského celku. Pořád jsou jinde. :D Ale protože vím, že si tohle někdy přečte i můj přítel, chci, aby věděl, že miluji jenom jeho. Znamená to ale, že na tom nemůžu být tak špatně (vzhledově), jak si myslím. Znáte hokejisty.



Fotka z archivu ČT - dva roky stará. Nejen, že jsem spolu komentovali, ale taky zpívali finskou hymnu, hráli stolní hokej a pěkně si popovídali. :)

 

ČTĚTE DÁLE!

11. 10. - 19. 10. (30 Days Shred)

Než jsem onemocněla, pravidelně jsem cvičila 30 Days Shred, a tak jsem se vyfotila první den před cvičením a osmý den po cvičení. Pak jsem skončila, protože už jsem to nezvládala, ale i přes to vám ukážu fotky, jelikož si myslím, že maličká změna tam je. Neříkám, že máte očekávat nějaké výrazné změny, ale to za těch pár dní ani nelze.
Už se těším, až dneska zase začnu cvičit, ale to už se vám vyfotím až po 30 DS. (Bude to tak lepší.)

Omluvte prosím můj bordel, ale můj blog je o mé postavě a ne o mém pokoji - jistě chápete. :)

ČTĚTE DÁLE!

Důvod mé nepřítomnosti

Ahoj holky. :)

Přeji vám všem krásný den a hned zezačátku se musím omluvit, že hned poté, co jsem založila tenhle blog a přidala dva příspěvky jsem se na delší dobu odmlčela. Důvod je prostý - vůbec mi nebylo dobře a měla jsem toho do školy strašně moc, u 30 DS jsem skončila u sedmého dne, vůbec jsem to nezvládala. :( Teď mám tedy podzimní prázdniny a beru to jako druhý nový začátek. Slibuji, že se polepším, ale jistě všechny víme, jak to vypadá, když je člověku opravdu špatně, a když navíc musí chodit do školy/práce a dělat všechno, jakoby mu bylo úúúplně parádně.

Takže snad mě omluvíte, dneska mám v plánu přidat pár článků i fotky.

Mějte se fajn. :)

 

 

 

 

 

 

 

To jsem já

Tak dneska jsem tu ještě jednou a to se slíbeným článkem, kde se tedy dozvíte něco o mě. :) A od zítřka už začnu s jídelníčky a celkově zdravou stravou a tak. Tedy abyste rozuměli - snažím se jíst dobře a vyváženě už delší dobu, ne tak, že zítra začínám - od zítra začínám zapisovat na blog. :)

A ráda bych ještě všechny upozornila, že nic neumím psát krátce a ve zkratce (jaký to bude u maturity problém! :D), takže se obrňte trpělivostí a dostatkem času, jestli se chcete dozvědět, kdo je autorkou tohoto blogu.

ČTĚTE DÁLE!

Jak to všechno začalo?

Zdravím všechny, kteří zavítali na můj blog, aby se mohli podívat jak válčím na cestě za dokonalou postavou... On tedy pojem dokonalá postava je dost relativní, takže znovu - ,... aby se mohli podíva jak válčím na cestě za pro mě dokonalou postavou. Až já budu spokojená, bude dokonalá.

Jak to všechno začalo?
Odmalička jsem byla spíše silnější typ, respektive měla jsem vždycky relativně hubené nohy a větší bříško, které je celkově mým problémem. Shrnu to - až do cca 15ti let mi nikdy nikdo neřekl, že jsem hubená.
Kdysi v sedmé třídě na základce jsem se na Silvestra zvážila a váha mi ukázala 65 kg, což mi na 171 cm a tak nízký věk přišlo hodně a začalo jsem hubnout. Do března jsem se dopracovala na 58 kg, ale celé ty tři měsíce jsem jakoby zahodila, protože po dosažení téhle váhy (ke které jsem se jistě trochu dopracovala i díky tomu, že jsem si vedla blog, a to jsem nemohla zklamat!) jsem opět začala jíst úplně normálně (čti: hodně) a v devítce jsem měla něco okolo 75-77 kg. Z toho období mám i fotky a musím říct, že i když jsem si sama sobě nepřišla tlustá, teď vidím něco úúúplně jiného.
Do prváku jsem nastoupila se 72 kg a do Vánoc jsem měla nějakých 66, což bylo (hlavně) důsledkem stresu. V takových situacích já totiž nejím. Do velkých letních prázdnin mě ale stres přešel, takže jsem to opět dopracovala k váze 70 kg a jelikož jsem si našla přítele - a hlavně jsem chtěla taky začít nosit krátké šaty, sukně a legíny, aniž bych v tom vypadala jako velryba, rozhodla jsem se zhubnout.
Během prázdnin mezi prvákem a druhákem jsem tedy shodila cca 8 kg a do druhého ročníku jsem nastupovala s 62 kg. V té době už mi všichni začali říkat, že jsem zhubla, jsem krásně hubená atp., ale jelikož jsem se ke své váze nedopracovala zrovna nejlepší metodou (hladovění, nejezení, bez sportu...), začalo se mi při pohledu na všechno jídlo dělat špatně, kromě zeleniny a ovoce se mi nechtělo jíst nic, padaly mi vlasy neskutečným způsobem a ze všech stran jsem začínala slýchat, že jsem anorektička. Sama jsem si to samozřejmě nepřipustila, ale jelikož jsem se ve všech těch článcích a popisech o anorexií postižených dívkách viděla, v duchu jsem věděla, že ti druzí mají pravdu. Kolikrát jsem byla schopna nejít s přítelem ven jen proto, že jsem přibrala 0,20 dkg a měla jsem strach, že to pozná. Často se stávalo, že se na váze objevilo o trochu větší číslo než předchozí den a skoro jsem se hroutila, byla jsem nepříjemná, hladová, nesympatická, několikrát za den se vážící...
O loňských Vánocích byla moje nejnižší váha 58,9 kg, dlouho jsem jí pak držela na 59, ale o letošních prázdninách už se pohybovala mezi 60-61 kg. Nehroutila jsem se, ale byla jsem dost zoufalá. Je jasné, že tělo se po kvantech zeleniny a ovoce bouřilo a chtělo i jiné věci. Stejně mě zaráží, že po všech těch sušenkách, pizzách a všech nezdravých věcech jsem přibrala ,,pouhé" dvě kila. Možná to bylo tím, že pořád jsem měla jakýsi zdravý rozum a věděla jsem, že stejně nemůžu sníst všechno, že po takovém úsilí přece nemůžu zase přibrat x kilo zpátky.
Aktuálně je moje váha 60,7 kg a mým cílem je 56. Chci tu váhu ale získat relativně zdravým způsobem a hlavně - chci u toho cvičit, protože centimetry jsou důležitější než váha a já chci mít hezkou a zpevněnou postavu. Už to vím. Dneska mě čeká 4. den s Jillian 30 Days Shred, když jsem cvičila naposledy, vydržela jsem dva dny. I tohle je úspěch, co mě žene dopředu. I to, že jsem se konečně dokopala jít do posilovny a minimálně jednou týdně se tam objevím s přítelem nebo kamarádkou. Jsem na tyhle malé krůčky hrdá.

Pro zobrazení mých fotek ČTĚTE DÁLE!