středa 31. října 2012

Dnešní ,,vykecávačka" aneb Mám nebo ne?

Dneska si dáme jeden takový spíš povídací článek. :) Naprosto netuším, jestli vás může něco takového bavit, ale mě vždycky bavilo... takže když to nikdo nebude číst, budu to brát tak... no, jakože jsem se aspoň vykecala.



Už jsem párkrát zmiňovala, že nemám příliš vysoké sebevědomí, že si nejsem jistá, jak působím na ostatní, že si moc nevěřím. Vím, že je to způsobeno mým dětstvím - respektive nestěžuji si na výchovu mých rodičů, to vůbec ne, těm mockrát děkuji, spíš... byla jsem tlustá a nepříliš hezká... a děti si neberou servítky, když někomu něco říkají a není to příliš milé. Takže i když od té doby uplynula řádka let a už dávno nevypadám tak jako kdysi, pořád mám obavy. Paradoxně když jsem měla o 15 kg víc, nic mě netrápilo a zdálo se mi všechno v pohodě. (Proč?!) Teď pořád přemýšlím, jestli vypadám dostatečně dobře, srovnávám se s ostatníma holkama, řeším svojí postavu... ufff! Nic moc teda. :D
Pravdou ale je, že od doby, kdy jsem si založila blog se cítím tak nějak líp. Nechápu, jak je to možné, ale jsem přesvědčená, že se to se mnou zlepšilo po všech stránkách. Což je obrovské plus, no ne? (No jo!)

ČTĚTE DÁLE!

pondělí 29. října 2012

Můj dnešní první den z 2. levelu

Dneska jenom takový krátký článek o mém dnešním jídelníčku (prosím, můžete se k němu vyjádřit, ale netřeba mi psát o tom, co je v něm špatně a tak, protože už jsem psala, že zatím nejím tak, jak by se slušelo a patřilo, ale pracuje se na všem) a o prvním dnu, který jsem před malou chviličkou odcvičila z 2. levelu 30 Days Shred. :)

Snídaně: 1 vícezrnná bulka s trojúhelníčkem taveného sýru a okurkou
Svačina: 70g tvarohu s nakrájeným banánem
Oběd: Kuřecí prsa s vařeným bramborem
Svačina: 1 malá sklenička kakaa, 1 malá mandarinka
Večeře: 1,5 černý chleba s žervé, plátkovým sýrem a okurkou

ČTĚTE DÁLE!

neděle 28. října 2012

Moje nová inspirace

Ještě než půjdu spát za bezkonkurenčního hlasu Roberta Záruby a nějakého pěkného zápasu s vítězným koncem, tak vám chci ukázat postavu jedné slečny, které se dneska stala mojí inspirací.
Našla jsem jí na fóru Nikki z tohoto blogu a úplně mě uchvátila.

 
Myslím, že proměna za pět týdnů je víc než dokonalá. Panebože, jak já jí závidím to bříško! :D Nevím, jestli slečna měla co dočinění s Jill anebo co vlastně dělala, ale strašně se mi líbí. Mít její postavu, tak už neřeším vůbec nic. Vážně! ;)
 
ČTĚTE DÁL!

Konec 1. levelu!

Taaak a dneska jsem konečně dokončila 1. level 30 Days Shred. :) Hurááá!
Pravdou je, že jsem ho cvičila 12 dní, protože jsem kvůli nemoci pár dní vynechala, tak jsem si říkala, že místo oněch zbývajících dvou odcvičím čtyři.


ČTĚTE DÁLE!

sobota 27. října 2012

Jill a hokej + můj dnešní fantastický oběd

Je jasné, že cvičení s Jill, které snad netrvá ani celou půlhodinku celkově ubíhá hodně rychle, ale nikdy se nebráním tomu, když mi cvičení ubíhá ještě dvakrát rychleji. Baví mě, nicméně kolikrát to už prostě chci mít za sebou a zdá se mi to nekonečné.
Včera jsem cvičila až ve 20:30, což je poměrně pozdě, ale dřív jsem to nestihla a pustila jsem si k tomu hokej. :-* A musím vám říct, že Kometa hrála s Třincem tak strhující zápas s tak perfektní atmosférou, že jsem skoro ani nevnímala, že už přišel cooldown. :D No a navíc mi konečně vyhrál Motůrek nad Libercem debaklem 6:2, takže se mi cvičilo jedna báseň.

ČTĚTE DÁLE!

pátek 26. října 2012

Jaká je ta vaše...?

Každý má nějakou ,,jídelní" závislost - ať už je zdravá či nikoli. Já mívám období, kdy bych klidně na kila jedla oříškové tyčinky Maxi Nuta. Ale věc, kterou jsem schopna nahrazovat snídaně, večeře a snad kdyby na to přišlo, tak i obědy je úplně jiná.

ČTĚTE DÁL!

Miluji ten pocit, kdy se ráno vzbudím a cítím svoje svaly...

...zkoušela jsem se s tím svěřit kamarádkám - jestli to taky mají rády, jestli se pak hned cítí líp, že sice nemůžou pomalu vyjít schody, ale fakt, že pro sebe něco udělaly je žene dál... :) Ne. Nepochopily mě a nic takového prý nezažívají. Hm...
Miluji ten pocit, když vidím, že holky, které se mnou chodily na základku (a teď i na SŠ) a všechno o těláku zvládaly levou zadní a všude byly první a nejlepší, jsou teď najednou na střední zničené po pouhých pár minutách a to zvládám a je v běhu nechávám daleko za sebou. :)

 
 
 
 

Food inspiration

Miluju jablka, banán a mandarinky zalité bílým jogurtem...
 
...anebo jablka s banánem a tvarohem je báječná svačina do školy.
 
Pro zobrazení dalších fotek ČTĚTE DÁLE!

čtvrtek 25. října 2012

Mám svoje cíle


Každý má svoje cíle, ale jen málokdo je pro ně schopen něco udělat.
Já jsem strašně chtěla komentovat hokejový zápas s Robertem Zárubou a myslím, že jsem pro to udělala všechno, co bylo v mých silách. A zřejmě to stačilo, protože jsem si ho jeden krásný srpnový den před dvěma lety opravdu odkomentovala.
Chtěla jsem vydat nějakou hokejovou knížku, chtěla jsem psát do deníku Sport s tím, že bych chtěla, aby všechno, co napíšu, mi otiskli. Stalo se to, i ono.
Chtěla jsem oznámit trenéru Hadamczikovi svůj názor na složení kádru pro MS 2011 v Bratislavě, a tak jsem mu napsala smsku. Jenže on mi volal zpátky a ještě jen tak mezi řečí pronesl, že jsem asi nějaká hokejová expertka (ne ironicky!). Párkrát jsme si pak ještě volali.
V rámci chystání své druhé knihy jsem se spojila s Liběnou Hlinkovou, panem Čajkou starším, Lucií Markovou a se spoustou dalších lidí a věřím, že se mi můj sen o sportovní komentátorce a redaktorce někdy splní.
Možná můžu být pyšná i na to, že se o mě zajíma(l) gólman i obránce extraligového/prvoligového/francouzského celku. Pořád jsou jinde. :D Ale protože vím, že si tohle někdy přečte i můj přítel, chci, aby věděl, že miluji jenom jeho. Znamená to ale, že na tom nemůžu být tak špatně (vzhledově), jak si myslím. Znáte hokejisty.


Fotka z archivu ČT - dva roky stará. Nejen, že jsem spolu komentovali, ale taky zpívali finskou hymnu, hráli stolní hokej a pěkně si popovídali. :)
 
ČTĚTE DÁLE!

11. 10. - 19. 10. (30 Days Shred)

Než jsem onemocněla, pravidelně jsem cvičila 30 Days Shred, a tak jsem se vyfotila první den před cvičením a osmý den po cvičení. Pak jsem skončila, protože už jsem to nezvládala, ale i přes to vám ukážu fotky, jelikož si myslím, že maličká změna tam je. Neříkám, že máte očekávat nějaké výrazné změny, ale to za těch pár dní ani nelze.
Už se těším, až dneska zase začnu cvičit, ale to už se vám vyfotím až po 30 DS. (Bude to tak lepší.)

Omluvte prosím můj bordel, ale můj blog je o mé postavě a ne o mém pokoji - jistě chápete. :)

ČTĚTE DÁLE!

Důvod mé nepřítomnosti


Ahoj holky. :)
Přeji vám všem krásný den a hned zezačátku se musím omluvit, že hned poté, co jsem založila tenhle blog a přidala dva příspěvky jsem se na delší dobu odmlčela. Důvod je prostý - vůbec mi nebylo dobře a měla jsem toho do školy strašně moc, u 30 DS jsem skončila u sedmého dne, vůbec jsem to nezvládala. :( Teď mám tedy podzimní prázdniny a beru to jako druhý nový začátek. Slibuji, že se polepším, ale jistě všechny víme, jak to vypadá, když je člověku opravdu špatně, a když navíc musí chodit do školy/práce a dělat všechno, jakoby mu bylo úúúplně parádně.
Takže snad mě omluvíte, dneska mám v plánu přidat pár článků i fotky.
Mějte se fajn. :)
 
 
 
 
 
 
 

neděle 14. října 2012

To jsem já

Tak dneska jsem tu ještě jednou a to se slíbeným článkem, kde se tedy dozvíte něco o mě. :) A od zítřka už začnu s jídelníčky a celkově zdravou stravou a tak. Tedy abyste rozuměli - snažím se jíst dobře a vyváženě už delší dobu, ne tak, že zítra začínám - od zítra začínám zapisovat na blog. :)

A ráda bych ještě všechny upozornila, že nic neumím psát krátce a ve zkratce (jaký to bude u maturity problém! :D), takže se obrňte trpělivostí a dostatkem času, jestli se chcete dozvědět, kdo je autorkou tohoto blogu.

ČTĚTE DÁLE!

Jak to všechno začalo?

Zdravím všechny, kteří zavítali na můj blog, aby se mohli podívat jak válčím na cestě za dokonalou postavou... On tedy pojem dokonalá postava je dost relativní, takže znovu - ,... aby se mohli podíva jak válčím na cestě za pro mě dokonalou postavou. Až já budu spokojená, bude dokonalá.

Jak to všechno začalo?
Odmalička jsem byla spíše silnější typ, respektive měla jsem vždycky relativně hubené nohy a větší bříško, které je celkově mým problémem. Shrnu to - až do cca 15ti let mi nikdy nikdo neřekl, že jsem hubená.
Kdysi v sedmé třídě na základce jsem se na Silvestra zvážila a váha mi ukázala 65 kg, což mi na 171 cm a tak nízký věk přišlo hodně a začalo jsem hubnout. Do března jsem se dopracovala na 58 kg, ale celé ty tři měsíce jsem jakoby zahodila, protože po dosažení téhle váhy (ke které jsem se jistě trochu dopracovala i díky tomu, že jsem si vedla blog, a to jsem nemohla zklamat!) jsem opět začala jíst úplně normálně (čti: hodně) a v devítce jsem měla něco okolo 75-77 kg. Z toho období mám i fotky a musím říct, že i když jsem si sama sobě nepřišla tlustá, teď vidím něco úúúplně jiného.
Do prváku jsem nastoupila se 72 kg a do Vánoc jsem měla nějakých 66, což bylo (hlavně) důsledkem stresu. V takových situacích já totiž nejím. Do velkých letních prázdnin mě ale stres přešel, takže jsem to opět dopracovala k váze 70 kg a jelikož jsem si našla přítele - a hlavně jsem chtěla taky začít nosit krátké šaty, sukně a legíny, aniž bych v tom vypadala jako velryba, rozhodla jsem se zhubnout.
Během prázdnin mezi prvákem a druhákem jsem tedy shodila cca 8 kg a do druhého ročníku jsem nastupovala s 62 kg. V té době už mi všichni začali říkat, že jsem zhubla, jsem krásně hubená atp., ale jelikož jsem se ke své váze nedopracovala zrovna nejlepší metodou (hladovění, nejezení, bez sportu...), začalo se mi při pohledu na všechno jídlo dělat špatně, kromě zeleniny a ovoce se mi nechtělo jíst nic, padaly mi vlasy neskutečným způsobem a ze všech stran jsem začínala slýchat, že jsem anorektička. Sama jsem si to samozřejmě nepřipustila, ale jelikož jsem se ve všech těch článcích a popisech o anorexií postižených dívkách viděla, v duchu jsem věděla, že ti druzí mají pravdu. Kolikrát jsem byla schopna nejít s přítelem ven jen proto, že jsem přibrala 0,20 dkg a měla jsem strach, že to pozná. Často se stávalo, že se na váze objevilo o trochu větší číslo než předchozí den a skoro jsem se hroutila, byla jsem nepříjemná, hladová, nesympatická, několikrát za den se vážící...
O loňských Vánocích byla moje nejnižší váha 58,9 kg, dlouho jsem jí pak držela na 59, ale o letošních prázdninách už se pohybovala mezi 60-61 kg. Nehroutila jsem se, ale byla jsem dost zoufalá. Je jasné, že tělo se po kvantech zeleniny a ovoce bouřilo a chtělo i jiné věci. Stejně mě zaráží, že po všech těch sušenkách, pizzách a všech nezdravých věcech jsem přibrala ,,pouhé" dvě kila. Možná to bylo tím, že pořád jsem měla jakýsi zdravý rozum a věděla jsem, že stejně nemůžu sníst všechno, že po takovém úsilí přece nemůžu zase přibrat x kilo zpátky.
Aktuálně je moje váha 60,7 kg a mým cílem je 56. Chci tu váhu ale získat relativně zdravým způsobem a hlavně - chci u toho cvičit, protože centimetry jsou důležitější než váha a já chci mít hezkou a zpevněnou postavu. Už to vím. Dneska mě čeká 4. den s Jillian 30 Days Shred, když jsem cvičila naposledy, vydržela jsem dva dny. I tohle je úspěch, co mě žene dopředu. I to, že jsem se konečně dokopala jít do posilovny a minimálně jednou týdně se tam objevím s přítelem nebo kamarádkou. Jsem na tyhle malé krůčky hrdá.

Pro zobrazení mých fotek ČTĚTE DÁLE!